34 - Prosba o sílu k pomoci
Ošetření léčivým magnetismem je pomocí, plynoucí z milosti Božské Lásky. Čím těžší je nemoc, tím větší je díl milosti, která léčení provází. Prosba léčitelova i pacientova před léčením a při něm má být vroucnější a duše otevřenější k uvědomění si jí a k jejímu prožití celou duší, žhavostí srdce. Pak zdárněji probíhá léčící proces.
Proto je vhodné, aby v době léčení byl pacient soustředěn na probíhající léčení a to nejen pozemskou pozorností, ale niterným zaujetím a hloubkou předsevzetí. To náleží k léčení tak nezbytně jako voda k vaření potravy. Dobré a celé zaujetí pacientovo je vodou a léčivá síla ohněm, v němž se vaří nitro ke stravitelnosti vyšších pravd a k užitečnosti v životním poslání. V takovém očistném vření se odehrává léčivý proces urychleně a bezpečně vede k dobrému cíli.
Při vroucím procesu celého niterného účastenství se všechny škodliviny zneškodní v žáru mocných prožívání. Že škodlivin je mnoho, ba nekonečné množství, jsou stálým nebezpečím životního poslání. Je to výchovný úděl člověka pro získání stále většího a živějšího vědomí až ke vpravení se do zákonitosti. Jím teprve člověk dosahuje svého opravdového pokroku a plnosti lidského prožívání a stává se':lejen tělesně, ale zejména duševně a duchovně zdravým a silným jedincem, který ví, proč je ve stvoření a kam směřuje jeho veliká duchovní vývojová pouť. Do jasu světla, které mu pak je vším. V něm je zaslíbený věčný domova v něm je ono krásné duchovní prostředí, ve kterém se jedině cítíme doma. Obeznamujíce se s jeho potřebami a jasem, spoluprožíváme léčení magnetickou silou mnohem intenzivněji, neboť i ono má výsledný úkol včleniti nás do zákonité souhry velikého stvoření.
Vroucně prožité léčení je nejen úlevné pro tělesnou nemoc, ale je pobídkou vnitřního růstu a zrání. Až bude více vhodného léčivého prostředí k umožnění pomoci, pak budou i výsledky požehnanější a spokojenost pacientů úplná. Splnění, jakož i nesplnění tělesného uzdravení pak má svůj hlubší smysl a účel. V každém případě bude vděčnost zúčastněných stoupati vzhůru jako dík.
Nejvhodnější pro léčivou pomoc je jak pacientova důvěra v léčivou sílu, tak i vůbec živé zaujetí pro dobro a krásno, pro pravdu a spravedlnost. V tom není smlouvání ani úlev, ani plnomocných odpustků. Zde si musí každý vyřizovati svůj účet se železnými zákony nejvyššího ředitele světů, který mu poskytl všechno pro zdravý vývoj. Člověk sám zhřešil, sám pyká a sám musí své nitro rozehřáti pro pomoc, která je pohotová mu ulehčiti břímě života v míře možnosti a potřeby.
Sám pacient bývá často brzdou zjevného zásahu léčivé síly. Síla je tu, on však je velmi vzdálen od toho, co činí sílu zázračně působivou a účinnou, od poznání veliké dobrotivosti lásky, která naplňuje všeho mír a řídí jej, i tento malý lidský svět.
Cesta k tomu jest stále otevřená a neobyčejně příznivá. Je to cesta střízlivých poznání skutečna, která k nám promlouvá velebnou řečí pochopení a poznání. Jen naše vlastní námaha musí být značná, neboť má odpovídat dosahu milosti a přízni budoucího osudu. Bezprostřední zásah léčivé síly je pak jen vykonavatelem léčivé milosti a průvodcem nových dob duševního rozvoje a zrání.
Náležitostí zrání je tolik, že jeden život je příliš krátký pro jejich prožití. Prožití může býti v jednom životě požehnaný počet a jejich výsledky zjevné. Radujme se proto z každého z nich a vytěžme z něj patřičný vnitřní zisk, abychom stáli pevní vůči všem zásahům tohoto i onoho světa, v rovnováze duchovní jistoty, že světlo je a zůstane jedinou mocí a dárcem života a jeho radostmi a zaslíbeními.