Abdrushin dokončil nyní svoje poselství lidstvu. Po dokončení povstal v něm Bohem poslaný Syn Člověka IMANUEL kterého sám Syn Boží, Ježíš zaslíbil lidstvu k soudu i ke spasení, když již staří proroci na něho poukazovali. Nosí znamení svého vznešeného poslání: Živoucí kříž Pravdy, zářící z něho a Božskou holubici nad sebou, jako je nosil Syn Boží.
|
 | 264 registrovanych |
 | 0 dnes |
 | 0 tento tyden |
 | 12 tento mesic |
 | 124 tento rok |
Očistěna bude nyní země a celý svět a nic nezůstane ze špíny! V míru a radosti bude moci tvorstvo sloužiti svému Pánu, všemohoucímu Bohu, který jedině svou láskou poskytl lidskému duchu vědomého užívání veškerého požehnání ve stvoření. Kdo by chtěl opět vnésti temno na zem tím, že by nedbal Božích zákonů ve stvoření, nebo byl dokonce proti nim, bude neúprosně vyřazen, neboť takovým jednáním přináší vám jenom závist, nenávist, utrpení, nemoc a smrt! Všech těchto strastí můžete být ušetřeni jedině tehdy, hledáte-li skutečně Slovo Nejvyššího a dbáte-li ho! Musí však býti napřed pochopeno ve svém pravém významu! Vy jste je chápali dosud jen tak, jak se vám líbilo a ne, jak bylo Bohem dáno k vaší pomoci, k vaší záchraně z nejtěžší nouze! Nezalekli jste se učiniti ze svatého Slova otroka své pýchy, aby vám znetvořením svého pravého významu sloužilo, místo, abyste vy, v zájmu svého vlastního blaha, jemu sloužili v tom smyslu, jak vám bylo dáno! Abdrushin |
Čím hutněji a temněji jest však kolem pozemských lidí, tím více přirozeně vyniká zářivě světlý kříž, který Bůh ve splnění svého zaslíbení pro tento pozemský čas dal na zemi a zasadil ho uprostřed temnot k záchraně všech těch, kteří v opravdové pokoře Ho prosí o pomoc. Není nic velikého v celém světě, když to současně také nevede k Bohu a když to v díku nevzniklo k Jeho cti. Jedině v tom je velikost a trvání! Všechno ostatní propadlo marné pomíjejícnosti již při svém vzniku. Tyto stránky nepatří církvi ani hnutí nebo nějaké jiné organizaci. Jsou pro všechny vnitřně svobodné lidi, které oslovila kniha Poselství Grálu od Abdrushina. |
02. Prebúdzanie...
| Človek v hľadaní Svetla |
Prebúdzanie...
Život je pekný a čokoľvek ti prinesie osud,
nezabudni žiť!
Th. Carlyle
*
Dlhá je učebná dráha, ktorou človek putuje k poznaniu seba samého. K prebudeniu svojej duchovnej iskry k vedomiu a seba uvedomeniu; k poznaniu, že je nesmrteľná iskra, usilujúca o vzplanutie a návrat do svetla večného Ducha.
Každým vdychom pre život a výdychom pre radosť rozohňuje človek svoje srdce pre nové skúsenosti, nové prežitia.
Dýchanie, ktoré človeka vedie k najväčšej jednoduchosti jeho piesne, je ľahké. Iba vtedy je ťažké, keď je cítenie zastreté balastom zmyslových dojmov žijúc v ilúzii o panstve hmoty; keď zlaté teľa „vlastniť“ nasadí duchu putá; keď človek slobody sa vzdá.
Keď ľuďom vládne egoizmus, a srdečnosť je spútaná v chladnokrvnosti, keď človek prijíma, ale nedáva, keď otročí zisku a náladovosti, vtedy sa mení a prichádzajú starosti.
Keď nič nedáva, iba seba tlačí pred sebou, ako Sizyfos svoj balvan do kopca, pachtí sa v ctižiadosti, nekrotí náruživosti, vtedy prilipne v hmote a povrchnosti. Zabúda na sviežosť vernosti, prebudenej cnosti, stráca spojenie na svetlé výšiny čistoty a spravodlivosti.
Poslední soud
Sedm andělů vystoupilo před zlatou bránu a pozvedlo pozouny. Třikráte zatroubili a jasný pronikavý tón rozechvěl celý vesmír. Pak předstoupil první anděl a zvolal: „Nadešla hodina soudu! Pozvedněte se duše a jděte na místa posledního odpočinku svých pozemských schrán!“ Nastal veliký ruch a šepot, ze všech úrovní onoho světa sem proudily duše zemřelých. Hřbitovy se plnily, na bitevních polích bylo živo a nad vodami se vznášely duše utonulých. Velké prosící oči se upíraly k nebi a mnoho sepjatých rukou se chvělo, když Anděl Páně vkročil mezi ně. Lidské duše pojednou viděly před sebou své předchozí životy, věděly, co udělaly dobrého i zlého a u mnohých zlo tak převažovalo, že tlačilo duše k zemi. Jiné duše rozevíraly náruč a dívaly se s radostnou nadějí na přicházejícího anděla. A ten kráčel pomalu světem a kam dopadl jeho pohled, tam soudila svatá vůle Boží, která byla s ním. U jedné části duší to vyvolávalo pokoru, radost, jásot a vřelý dík, u jiných nejhlubší zoufalství, hrůzu a bědování, neboť propadly věčnému zatracení. Také lidem na zemi nezůstalo utajeno, že nad dušemi v záhrobí probíhal poslední soud, neboť je čekalo totéž. Museli by to už dávno poznat podle mnoha znamení, kterými k nim promlouvala Boží dobrota, ale nechtěli tomu věřit. Krčili nad vším rameny a soucitně se usmívali některým lidem, kteří poznali Světlo a poukazovali na katastrofy, nebo mluvili o Vyslanci Božím. Medziľudské vzťahy
Medziľudské vzťahy
Pokiaľ chceme hovoriť o medziľudských vzťahoch musíme ísť k podstate, čo vôbec sú ľudské vzťahy a nakoniec kto je človek, ktorý tieto vzťahy vytvára. Bežne sa hovorí o dobrých a zlých medziľudských vzťahoch. Ale môžu byť ľudské vzťahy aj zlé? Môžeme v týchto prípadoch ešte vôbec hovoriť o ľudských vzťahoch? Veď pri slovách ľudský, ľudskosť, si predsa predstavujeme, vnímame niečo krásne, dobré, kde v týchto výrazoch cítiť lásku a nie niečo nízke, niečo zlé. „Normálni ľudia sa dohodnú!“ poznáme tento výrok. No akí sú to normálni ľudia? Ak sa k nám dostane správa o hroznom čine niekoho, vyjadrujeme sa o tomto čine ako o čine neľudskom, zverskom, o človeku ako o bezcitnom, o človeku bez svedomia, veď to nemôže byť ani človek... Ak sa zamyslíme nad týmito výrokmi, zistíme, že nám odhaľujú určitú pravdu. A to tú, že normálny človek je človek ani nie tak rozumovo chytrý, ktorý i napriek svojmu vysokému IQ je schopný konať zlé skutky, ale človek citový – duchovný, ktorý počúva svedomie, hlas svojho ducha, ktorý mu jasne hovorí ako má konať, čo je dobré, čo zlé, správne či nesprávne, ktorý potom podľa neho i koná. 80. Živé slovo
Letnice! Právě před několika dny slavili jsme svátek, který je skutečnými letnicemi. Byla to slavnost Svaté Holubice, vylití svaté Boží síly do tohoto stvoření! Znamená to obnovení, udržování a ozdravění! Jen velké lásce Boží děkujte za to, že budete moci i v budoucnosti nadále slaviti tento svátek na zemi, že tato země s tak mnohými ostatními souhvězdími nemusí zaniknout v soudu. Jen velká láska Boží vám pomohla ještě v posledním okamžiku, když vaše falešné chtění hnalo vše ke konečnému zániku. Ta doba teprve přijde, v níž vy, lidé, pochopíte, jaké oběti bylo třeba, abyste byli vyrváni jisté zkáze. Dnes to ještě nedovedete. Vy ještě nemůžete pochopiti, co vlastně Světlo pro vás vykonalo! Přesahuje to všechno lidské porozumění. Můžete však děkovati Pánu za jeho nezměrnou dobrotu, kterou můžete denně, v každou hodinu poznávati v celém svém bytí, jestliže poctivě chcete. A proto se má celý váš život stát díkem! – Díkem, celý váš život! Vezmete-li tato slova v obvyklém smyslu, tak jak lidé myslí, muselo by vás unavit takové děkování bez přestání; protože člověk si představuje nepřetržité opakování mnoha děkovných modliteb. |
81. Smysl pro rodinu
Útulný domov! Znění těchto slov zřetelně ukazuje, jaký má býti domov, domov, který si člověk zakládá zde na zemi! Výraz útulný domov je ovšem správný, tak jako vše, co slovo dává lidem; avšak i zde člověk pokřivil jasný smysl slova a svým pádem strhl jej dolů do bláta. Tak se olupoval o jednu pomoc za druhou a přece mu tyto mohly být v pozemském žití oporou. Všechno, co ve svém pravzniku bylo čisté, bylo lidským falešným myšlením zle zakaleno a mnohokrát i zlomyslně proměněno v bahno, které se stalo hromadným hrobem duší. Sem patří také v dnešní formě smysl pro rodinu, který byl tak často opěvován a vyzdvihován jako něco ušlechtilého a význačného, zvlášť vysoké hodnoty. Má býti člověku velikou oporou, má ho posilovati a povzbuzovati, aby se stal váženým pozemským občanem, který jistě a pod ochranou jest schopen vystoupit a zvítězit v boji o své současné bytí, jak dnešní lidé pozemský život rádi označují. Lidé, jak jste bláhoví, jak úzce omezen je váš rozhled ve všem, jmenovitě v tom, co se týká vás i vaší pouti stvořením! Čo sa stalo so svätým Slovom po odchode Abdrushina
Středa, 16 Květen 2012 00:00 | Napsal Hugo Saint - Hilaire |
Čo sa stalo so svätým Slovom po odchode Abdrushina
Toto je spracovaný skrátený preklad z kanadskej internetovej správy vo francúzštine, ktorú napísal
Hugo Saint - Hilaire
Hull Quebec 21. júla 2000 III. Tretie rozjímanie o Bohu - slovensky
Tretie rozjímanie o Bohu od farára Ferdinanda Valíka (1972) Úvodom čítanie z Písma. Najskôr z evanjelia Lukášovho, kapitola 18, verše 18 – 27. A opýtalo sa akési knieža Ježiša a rieklo: Dobrý Učiteľu, čo mám učiniť, aby som obdržal večný život? A Ježiš mu povedal: Čo ma nazývaš dobrým? Nikto nie je dobrý, než jediný, totiž Boh. A prikázania vieš: Nezcudzoložíš, nezabiješ, nepokradneš, nevydáš falošného svedectva, cti svojho otca i svoju matku. A on povedal: Toho všetkého vystríhal som sa od mladosti. A keď to počul Ježiš, povedal: Ešte jedno ti chýba: predaj všetko, čo máš, a rozdaj chudobným a budeš mať poklad v nebi, a poď, nasleduj ma. A on počujúc to zarmútil sa veľmi, lebo bol veľmi bohatý. A keď ho videl Ježiš, že sa veľmi zarmútil, povedal: Ako ťažko vojdú do kráľovstva Božieho tí, ktorí majú majetky! Lebo ľahšie je ťave prejsť cez dierku ihly ako bohatému vojsť do kráľovstva Božieho. Vtedy povedali tí, ktorí to počuli: A kto potom môže byť spasený? A on povedal: To čo je nemožné u ľudí, je možné u Boha. A z evanjelia Jánovho, kapitola 20, verše 21 – 23. Vtedy im zase povedal Ježiš: Pokoj vám. Ako mňa poslal Otec, tak i ja posielam vás. A keď to povedal, dýchol na nich a povedal im: Prijmite Svätého Ducha! Ktorýmkoľvek odpustili by ste hriechy, odpúšťajú sa im, ktorýmkoľvek zadržali by ste, zadržané sú. Toľko čítanie z Písma. |
